Zapomněl jsem zapnout, díky ža upozornění. Zato jsem nezapomněl dojet Joseho.

Pavel

Tak jsem to v noci zkoušel protáhnout nonstop, ale po náročném a horkém dni jsem doslova usinal za jizdy a dokonce i za chůze. Hodinový spánek se protáhl na 5h, takže budu asi hájit ten 10 . flek.
Tedy jestli mě nedojeli zezadu, ale dle vašich mailů snad ne.
Jdu znovu na to.

Pavel

Pošlete mi prosím pořadí a odstupy na přede a za mnou. Mají tu mizerné mobilní data a nemůžu si prohlédnout ten leaderboard. Maily mi jakž takž chodí. A udělejte to klidně i vícekrát během dne.
Díky

Pavel

Včera to bylo z 80% po asfaltu, tak jsem to trochu natáhl, abych už byl v cíli. Vůbec nevím, jak na tom jsem oproti ostatním, ale snad se nějak držím.
Teď jsem v Pie town a dávám si druhou pizzu, protože nic jiného si z lednice od místní dobrodejky, která ponechává Toaster house i s vybavením pro pocestné, připravit neumím.
Teď mě zase čeká nekonečná cesta polopouští bez jídla a tel. spojení.

Pavel

Dorty Tome, ale bylo to tak nějak ve mně.

Pavel

Z Cuby to bylo 120 mil tedy skoro 200 km po silnici. Sem tam kopce, výška 1900 až 2300 m n.m. Doplnil jsem energii nasadil Colu a Monster energetik a vyrazil za Tomem a Josem. Když už jsem je skoro měl tzn. Dojel jeo 24 mil, tak jsem pichnul. Tímto odpovídám sestře Věře na to co jsem dělal 45 minut na tak nezajimavem místě. Tahal trny z pláště a měnil duši 😞
No a pak jsem chytil místní liják s vichřicí. A teď se snažím rvát to proti větru a na to potřebuji další energii.

Pavel

Tak jsem dojel do Cuba a dávám si velkou snídani u Macka Donaldovych. José tu byl jen 25 minut přede mnou Tom hodinu. Tak uvidíme jak nám to v tom vedru půjde.

Pavel

Dopoledne fakt nic moc, ale pak jsem se dobře najedl burgeru a hranolek, na benzínce přidal 6 banánů a další 3 tisícovku vyjel celkem svižně. Splnil jsem i plán tzn. dát přes 200 km. Nakonec 206 a to se počítá. Stejně jako další velké prádlo a umytí v potoce. Ale aby to nebylo tak optimistický, tak jsem ve sjezdu hodil další mrchu na stejnou stranu jako minule. Holt jezdit za šera v písku a kamenech zalehly na hrazdě je nebezpečná blbost. Taky jsem si hodně vynadal a už to neudělám.

Pavel

Jak já se Kasal, že ostatním ukážu jak se jezdí v Marglu! Houbeles, úplně jsem to protaktizoval. Místo abych po té srážce s karavanem začal rozvážně, tak jsem na to chtěl vlítnout hned z kraje. Nasadil jsem co nejvyšší tempo  ve stoupání na Indiana pass a chtěl jsem rychle dojet Toma i Joseho, kteří samozřejmě vstali o trošičku dříve.
Jenže jsem jaksi nevzal v potaz, že nejsem úplně fit. Karavan mě nabral loď levou lopatku a já nemohl zhluboka dýchat aniž by, to pekelně nepichalo. Zkraje to ještě sl, ale ten kopec byl 33 km dlouhý a sahal až do výšky 3700  m n.m. a tam už jsem s nějakým povrchním dýcháním nevystC. Nekde od výšky 3000 jsem musel silně uvolnit a pak už se mi to celý den nepodařilo rozjet.
V Platoru jsem sice v hospodě narazil na Toma a když jsem vynechal osadu Horca, tak byl dokonce chvíli před ním. To však bylo vše. Tom si mě dojel v dlouhém stoupání na asfaltu a já se za něho zavěsil. Chvíli to vypadalo že to půjde, ale po 5 km jsem začal odpadávat. Navíc mě zase začala tahat achilovka.
No a pak jsem se trápil až do 23 h, přičemž posle2 hodiny bylo moje tempo tragické.
Dneska mě znovu začala zlobit achilovka, tak jsem dal na Toma a posunul si kufry o 1cm dolů. Vypadá to že achilovce to pomohlo, já ale zase nemohu chytnout tempo.
Ale abych to nelicil tak tragicky, tak včera bylo spousta naprosto úžasných výhledů a krásná příroda kolem. No podívejte se sami.

Pavel

Dneska byla v noci poprvé bouřka. A já poprvé našel nějaký útulek tzn. Verandu srubu. Spokojeně jsem zábal do půl šesté a déšť byla jen zábavná kulisa. Už méně zábavné je, že se bez bolesti nemůžu lehnout, otočit, zvednout… Narazžená záda a zebra při pohybu bolí . Vleže ještě více než na kole. Takže ted jsem si zabalený do spacáku n houpacím křesle prelouskal vaše příspěvky. Pojedl k tomu závin, zapil ice Tea a jdu znovu na to.
Ještě jednou moc díky za odezvu.

Pavel