Po projížďce v Calgary mě Vladan prevezl do Banffu. Cestou jsme zajeli do národního parku, omrkli pár srnek a jednoho vychrtleho kojota a vyfotili se u jezera Minewanka.
Pak jsem od Dejva nafasoval tablety na čištění vody a sprej na medvědy. Všichni byli ospali a nechtěli už nikam jít. Tak jsem nakoupil zásoby a šel spát.
Zítra to vypukne.
Dobrou.
Když už jsem byl v Calgary a bylo tak hezky (30 stupňů Celsia), tak jsem si udělal malý cyklovýlet do Downtownu a pak někam do prvních kopců za město. Na to, že má Calgary 1,1 milionu obyvatel, tak je tady navigace úplně simple, tedy aspoň proti Praglu 🙂 A je tu pěkně a čisto a vůbec…
Ale zase tak moc k vidění tu není, takže už se těším do hor…
Před Calgarským downtownem
MEC – talový kanadský Rockpoint.
Koupil jsem si košík namísto toho umělohmotného, který sem ulomil při montování kola. Jo a musel jsem se kvůli tomu stát členem MEC sdružení
U stánkuneměli co jsem chtěl a Sedl jsm jim na lep. Tohle mi prodali k obědu za 10 CAD. Slupl jsem to a ml hlad dál.
Náprava u asiatů za 13 CAD
Skoromrakodrapy
S Downtownem v pozadí
V kopcích nad Calgary
Konečně jsem smontoval kolo a naložil na něho všechny věci na 3 týdny.
Někdo by řekl, že skoro nic nevezu, ale já už teď vím o pár věcech, co vezu navíc. A takový Filip Degl by mi ještě třetinu vyházel.
Ještě doplním dvě zajímavé momentky z včerejšího letu – kontrolu výbušnin a hledání odletové brány (gate):
Margl přistál na Londýnském Heathrow a hned vzbudil pozornost svým duty free nákupem Plzní. Nakonec mi je proskenovali a bylo zjištěno, že se není čeho bát.
Nákoupené Plzně se vezly přes Atlantic coby dárek
Scanování Plzní – uvnitř fakt nebyla výbušnina
Letištní hala terminálu 5
Tabule s odlety byla impozantní
Tak tímhle érem jsem přifrčel
Londýn zeshora
V mezičase jsem jim tam vypil 2 minilahvicky bílého odložené před kontrolou výbušnin a zachránil je tak před zabavenim.
A hned je veseleji.
Jenže pak jsem podcenil rozměry letiště. Koukal jsem na dveře s mým gatem a nabíjel si telefon. Dveřmi jsem prošel 35 minut před odletem přičemž můj gate číslo 37 se měl zavírat 20 minut do odletu. No a za dveřmi jsem zjistil, že ten můj gate není ve stejné hale, ale jede se tam podzemním vláčkem! Následoval sprint přes dvě patra a jednu halu k vlaku a dlouhé čekání než přideje. Pak zabralo dalších 5 minut security kontrola vlaku a 3 minuty jsme jeli.
Úplně zmatený jsem proběhl halou, spletl si patro, přeptal se na správnou cestu, vybehl další patro. Oběhl další celou obrovskou halu po obvodu (samozřejmě jsem nezvládl tu jejich šipkovanou) a ke gatu doběhl minutu po zavření. Naštěstí oficiálním. Ve skutečnosti zavírali až v oficiální době odletu letadla a letadlo samotné čekalo další hodinu než palubní inženýři něco poštelovali. No prostě jsem vcelku slušně zazmatkoval, ale aspoň jsem se proběhl 🙂
Diky loňskému účastníkovi Tour Zbyňkovi Reslovi se mi podařilo získat ubytování v Calgary u Vladana a Míši Myškových. Večer jsme dali pivo a slivku a spal jsem skoro 6 hodin do 6 hodin.
Ráno jsem posnidal s jejich spolubydlicim Jožem. Na dotaz po ranim kafičku nejdříve Vladan tvrdil, že neví zda mají a pak vytahnul 5 balení 😀
Teď půjdu smontovat kolo.
Ahoj,
Tak jsem dorazil do Kanady. Let dobrý, ale spal jsem tak půl hodiny. Teď stojím ve frontě na odbavení.
Paw
Cestování nalehko.
Vyrážím do světa. Margl, nic víc, nic míň!
Do krabice se nakonec všechno vešlo, váha je 23 kg přesně. K tomu vezu malý batoh coby palubní zavazadlo.
Hanička mi po půlnoci pomohla s uzavřením krabice a šli jsme hajat.
Snad mám všechno.
