Category Archives: Závod

Královská etapa

Dneska jsem jel celý den sólo a pořád na pohodu. Nikam jsem nespěchal , vedel jsem svy . Navečer jsem dojel do Steamboat a pořádně se najedl .
No a pak jsem jim předvedl jak jezdí Loudalové v noci. Natáhl jsem to do jedné raní a hodně jim cuknul. Zítra se mi samozřejmě nebude chtít vstavat, tak mě asi dva z nich zase predjedou. Ale koukal jsem do profilu, že zítra to bude hustý, budeme muset přejet 3 passy-sedla. Všechny kolem 3000 m. Takže zítra, tedy vlastně dneska jim ukážu jak jezdí hoši z Marglu. Budou čučet amici .
Jo a teď usinam ve výšce 2450 m n.m. kousek od ranče, aby mi dívá zvěř nesezrala sandwiche.

Pavel

Třílitr přejet

… a na dohodu.tedy oproti ostatním. Jinak po 3 dnech stejných časů, konečně stahují Martina Víta z loňského ročníku. Jen mám problém, že mi o hodinu zavřeli bikeshopu a můj řetěz má najeto 2600 km. A musí vydržet aspoň dalších 200 km do Breckenridge. No uvidíme jestli stihnu otevírací hodiny aspoň tam. Vypadá to zase bledě.
Pavel



Stále dál a dál…

Furt stejný široké výhledy a prašná a hrbolatá cesta. Jediné co jsem za posledních 100 km potkal jsou nějaké zmrsene srnkokozy.
Už se těším do kopců v Coloradu. Ale předtím jsem ještě narazil na občerstvovací stanici v Saweru . Udělali ji dobrovolníci ve zdejším muzeu.

Pavel






Wamsutter vyšel z hlediska taktiky nádherně

Pavel dorazil do Wamsutter akorát na večeři. Sice to nebyl záměr, ale výsledek je super, jelikož tím odpáral ostatní za ním, kteří nestihli otvíračku. Naopek Luk Bodewes tam byl moc brzy a již nedal další štaci. Pavel se mu tak může nebezpečně přiblížit ještě teď.

Wmsutter večeře

První poušť

Dnes jsem se krásně vyspal někde v poušti za Boulderem. Konečně nebyla ráno úplná kosa tzn. 6stupnu už snaším výborně.
Pak jsem pelasil do Atlantic city a skoro bez zastavení vjel do pouště. Profil vypadal snadný, jelo se mi dobře, tak jsem vzal 4 vody, že jako těch 160 km odslapu za 6 či 7 hodin a cestou najdu solární pumpu, o které mi vyprávěli. No nenašel, postupně jsem uvadal a protáhlo se to na 9h. Ještě, že jsem potkal nějakého pohodare uprostřed ničeho, který mi flašku vody sám nabídl. Jinak bych se trápil výrazně víc.
Teď se precpavam v Subway ve Wamsuteru a zkusím ještě hodku jet.

Pavel


Pavel začal nějak závodit. Je pravda, že má 9. místo cca 6 hodin před sebou a pokud někdo vytuhne z čela, tak by se mohl ještě více přiblížit první pětce. V Atlantic City proto Pavel podle mne jen dokoupil sendviče a maže dál. Jak říká na jednom videu jeho vzor Martin Vít, který minulý rok zajel krásně, důležité je nebýt viděn při pauze. Pavel má emerický mobil s datovým připojením a jistě si odstup kontroluje 🙂

Každopáně to vypadá zatím hodně slibně. A to nejsme ani v půlce závodu.

Atlantic City skoro bez zastávky

 

Kontinentální hranice zdolana

… ale posledních 500 výškových m byla fuska. Strašně jsem se zadychaval. A to jsem dole v kempu odlehčil 400 g o wjecy co nevyuzivam.

Pavel