Takze stačilo prejet jeden megakopec, potkám dobře lidi a problem byl vyresen. Do konce mam I náhradní kus. Zjistil jsem, že jsem rychlejsi bez ty nejbližší tři I bez peadalu, takze s tímhle prozenu I Mavita. Do nejbližší cykloprodejny je to Jen 300 mil…
Pavel
Tak jsem se napral cukrem a dávám jakou kráva avnajednou… Ted musim jet 30 km bez něj a doufat v pomoc…
Pavel
Tak tady jsem se prejedl I s tímhle Texasanem až k prasknuti.
Pavel
Takze dneska jsem se diky zdrzeni v Helene propadnul o par mist a diky tomu jsem mohl PO dlouhé době bidet s kym to zavodim. Jsou to tady neskutecni borci ! Jeden Texasan co už 2x absolvoval RAM ( race across America) a spal pritom v prumeru 11 minut denně! Další borec je z Edmontonu a ten zase jede bez prehazovacky na singlespeedu. No co vam mam rikat… Raději jsem Jim ujel;-)
PO zbasteni 2 bicmacu a 1 cheesburgeru se mi mělo docela dobře, ale 3 kopce s výšku pres 2200 m n.m. mi Ti síly zase vzali. Sice jsem nejspise jeste 2 borce predjel diky taktickemu vynechani zastavky vBasin, ale Dopadlo to tak, že me anakonec ten Edmontak ve 23 h zase dojel. Pokecali jsme a on jel spat do kempu v horách. A Na že jakou ještě dojezdu do Butte, KDE by Mela být benzinkách nonstop. Jenze cumim pred sebe a koukám že mi to fakt vůbec nejede. Vzpomněl jsem si jak me vloni Vašem na Loudani huboval, jak se v noci souram. A ono je to tu znovu. Prostě když jsem prositej a unavenej, tak Jen tocim nohama, Jen abych nespadl a rychlost minimalni. Tak že bych take zalehl, vstal drive a rano ten zbytek za Svetlana Jen proletl? Nojo, ale spat v 1980 metrech a 2 stupnich se mi věděl cesty v grizzly area taky nechtelo. Naštěstí jsem narazím na prazdny campground a zamknul se v kadibudce. Ta je Costa, do konce tu měli vlhčené ubrousky, tak jsem se i umyl prebalil do spaciho oblecku. Zítra tady snad vstanu drive a dozenu manko. Anebo to nechám ještě na další dny. Času je dost, jsem teprve he ctvrtine.
Mějte se a piste. Provazej nás sila!
Pavel
Ahojte,
Trochu jsem se odmlcel. Na vine bylo to,že se mi druhy den rank podarilo rozslapnout si display mobilu. Jel jsem další dva dny bed spojeni a až ted jsem si v Helene poridil novy. Steal jsem se zakaznikem Verizon a me move americke prepaid číslo je: 406-437-4099. Na ceske mi nic neposilejte ,maji Ti mensi simkarty, ta moje nepasovala do žádného mobilu. No ztratím jsem Tim dobře 2 hodiny.
Jinak musim rich, že mi dochazi sily. Nic tak tezkeho jsem nejel. Boli me už všechno, ale zatim vzdycky najdu síly prejet další Kopec. Ty jsou tady brutalne vysoke,ale naštěstí docela sjizdne. Zatím jsem Mel stesti na spaní, ještě jsem v noci nezmokl ani nezmrzl, ikdyž nachlazeny trochu jsem.
Dneska ještě par km dam, zítra zkusím dohnat manko. Mějte se a piste.
Natočil jsem 2 videa. To první nedoporučuji svým fanynkam se slabšími nervy. Bylo to v dešti trvajícím 3h ve výšce 1880 m n.m, byly 3 stupně, já byl úplně prositej a to kolo jsem opravoval 40 minut.
Pak jsem jel hodinu podlahu abych se trochu zahral a natočil to druhé video s pěknou atmosférou pro uklidnění.
Tady jsou :
Po projížďce v Calgary mě Vladan prevezl do Banffu. Cestou jsme zajeli do národního parku, omrkli pár srnek a jednoho vychrtleho kojota a vyfotili se u jezera Minewanka.
Pak jsem od Dejva nafasoval tablety na čištění vody a sprej na medvědy. Všichni byli ospali a nechtěli už nikam jít. Tak jsem nakoupil zásoby a šel spát.
Zítra to vypukne.
Dobrou.
Když už jsem byl v Calgary a bylo tak hezky (30 stupňů Celsia), tak jsem si udělal malý cyklovýlet do Downtownu a pak někam do prvních kopců za město. Na to, že má Calgary 1,1 milionu obyvatel, tak je tady navigace úplně simple, tedy aspoň proti Praglu 🙂 A je tu pěkně a čisto a vůbec…
Ale zase tak moc k vidění tu není, takže už se těším do hor…
Před Calgarským downtownem
MEC – talový kanadský Rockpoint.
Koupil jsem si košík namísto toho umělohmotného, který sem ulomil při montování kola. Jo a musel jsem se kvůli tomu stát členem MEC sdružení
U stánkuneměli co jsem chtěl a Sedl jsm jim na lep. Tohle mi prodali k obědu za 10 CAD. Slupl jsem to a ml hlad dál.
Náprava u asiatů za 13 CAD
Skoromrakodrapy
S Downtownem v pozadí
V kopcích nad Calgary
Konečně jsem smontoval kolo a naložil na něho všechny věci na 3 týdny.
Někdo by řekl, že skoro nic nevezu, ale já už teď vím o pár věcech, co vezu navíc. A takový Filip Degl by mi ještě třetinu vyházel.
Ještě doplním dvě zajímavé momentky z včerejšího letu – kontrolu výbušnin a hledání odletové brány (gate):
Margl přistál na Londýnském Heathrow a hned vzbudil pozornost svým duty free nákupem Plzní. Nakonec mi je proskenovali a bylo zjištěno, že se není čeho bát.
Nákoupené Plzně se vezly přes Atlantic coby dárek
Scanování Plzní – uvnitř fakt nebyla výbušnina
Letištní hala terminálu 5
Tabule s odlety byla impozantní
Tak tímhle érem jsem přifrčel
Londýn zeshora
V mezičase jsem jim tam vypil 2 minilahvicky bílého odložené před kontrolou výbušnin a zachránil je tak před zabavenim.
A hned je veseleji.
Jenže pak jsem podcenil rozměry letiště. Koukal jsem na dveře s mým gatem a nabíjel si telefon. Dveřmi jsem prošel 35 minut před odletem přičemž můj gate číslo 37 se měl zavírat 20 minut do odletu. No a za dveřmi jsem zjistil, že ten můj gate není ve stejné hale, ale jede se tam podzemním vláčkem! Následoval sprint přes dvě patra a jednu halu k vlaku a dlouhé čekání než přideje. Pak zabralo dalších 5 minut security kontrola vlaku a 3 minuty jsme jeli.
Úplně zmatený jsem proběhl halou, spletl si patro, přeptal se na správnou cestu, vybehl další patro. Oběhl další celou obrovskou halu po obvodu (samozřejmě jsem nezvládl tu jejich šipkovanou) a ke gatu doběhl minutu po zavření. Naštěstí oficiálním. Ve skutečnosti zavírali až v oficiální době odletu letadla a letadlo samotné čekalo další hodinu než palubní inženýři něco poštelovali. No prostě jsem vcelku slušně zazmatkoval, ale aspoň jsem se proběhl 🙂